Opožděný vývoj řeči
Může cvičení pomoci u opožděného vývoje řeči 2 letého dítěte? Jsou nějáké konkrétní cviky, co bychom mohli dělat?
Důvodů pro opožděný vývoj řeči je celá řada a nezbytná je v tomto případě péče odborníka - klinického logopeda, který doporučí vhodné vedení dtěte.
Velmi zjednodušeně platí, že 2leté dítě už má být schopno tvořit 2-slovné věty (auto jede) a rozumí jednoduchým pokynům (sedni si na židli), a tříleté dítě zvládá 3-slovné věty a má postupně hlubší porozumění jak kontrétním pokynům, tak i abstraktním pojmům (kde spinkáme, čím papáme). Je nutné zmínit, že do 3 let jsou odchylky různého stupně fyziologické (chlapci běžně začínají mluvit později). Konkretní diagnózu odchylky řeší odborníci většinou právě až po 3.roce věku dítěte.
Pokud má ale kdykoli rodič pocit, že řeč dítěte trochu vázne, je důležité odlišit porozumění řeči a vyjadřování se. Vhodné je (a to u všech dětí) zjišťovat pomocí věku odpovídajících otázek, her a pokynů zda dítě rozumí. Pokud ne, většinou totiž vázne i řeč. Potíže s porozuměním řeči jsou kdykoli pádný důvod k návštěvě pediatra, který dítě doporučí ke klinickému logopedovi a většinou i dětskému psychologovi, neurologovi a foniatrovi (sluch), aby se včas vyloučily závažné příčiny a mohlo se s dítětem co nejdříve vhodně pracovat.
Díky skutečnosti, že ve vývoji dítěte všechno souvisí se vším, se v mnoha případech pozdějším korekcím a složitým nácvikům dá předejít správnou podporou rozvoje dítěte v kojeneckém a batolecím věku.
Rozvoj řeči je jeden z nejsložitějších procesů a velmi úzce souvisí s rozvojem hrubé a jemné motoriky. Obecně platí, že dítě, které má dostatek pohybu a je vhodně trénována hrubá (od lezení, přes chůzi, po běh a skákání) i jemná motorika (navlékání korálků, kreslení prstíky, zasouvání brček do děr v krabici od bot, apod) ve většině případů i "hezky mluví".
Rozvoj řeči ovlivňuje i orientace dítěte v prostorových pojmech (nahoře, vedle, okolo), které si můžeme spolu ukazovat, i když dítě ještě nemluví. Učí se tak zase pohybem, navíc slyší slovo, které pohybu odpovídá, a fixuje si ho. Tato neverbální komunikace (my mluvíme a dítě ukazuje) zase významně pomáhá pro pozdější řeč samotnou. Stejně jako třeba znakování s miminky a batolaty. Pomáhají i obrázky či různé puzzle - skládání a pojmenování obrázků, kdy můžeme i učit dítě zobecňovat - najdi mi všechny zvířátka, najdi mi všechny pejsky a ukaž jak běhá pejsek.
Učitelé na prvním stupni základních škol často zmiňují vzrůstající procento dětí s řečovými vadami. Čerstvým školáčkům není rozumět, mají potíže s vyjádřením, okolí jim nerozumí, oni se stydí, přestanou si věřit a to ovlivní nejen výkon ve škole ale i sociální vazby.
Dejme jim tedy dobrý základ - cvičme s nimi, choďme
na procházky, čtěme jim, trénujme porozumění řeči - opakujme říkanky
s ukazováním, komentujme jim co se děje kolem nich, popisujme předměty a
jejich vlastnosti. A otočme občas kočárek, ať vidí na nás, naše ústa a náš
jazyk, a mohou odezírat jak ty všechna slova tvoříme. Trénujme nejen svaly
těla, ale i svaly obličeje a jazyk - foukejme na sebe, špulme pusu, foukejme
společně do papírových kuliček na stole, bublejme ve vaně brčkem do vody,
vyplazujme na sebe jazyk, nafukujme tváře, olizujme rty... strávíme tak
radostný čas s našimi mrňousky a zaděláme na jejich krásná slova.