Posilování horní 1/2 těla a držení tužky u předškoláků.

Můj 2-letý syn se moc rád na všechno věší za ruce a neustále se chce houpat... sice se většinou udrží, ale já mám obavy, zda mu to nemůže ublížit. Mám mu to zakazovat?

Děti v batolecím věku mají většinou rády různé rotační pohyby všeho druhu - vyvolají jim libé pocity z dočasné ztráty orientace, kdy "se to s nimi točí a houpe" Pokud syn sám udrží svoji tělesnou váhu, drží se oběma rukama a má možnost se pustit kdykoli je mu vis a houpání nepříjemné a pak bezpečně dopadnout, tento pohyb neškodí. Naopak! Syn tím posiluje celou horní polovinu těla - břišní svaly, svaly zad, celý ramenní pletenec, paže i drobné svaly ruky! Navíc při houpání musí koordinovat svůj pohyb s tím, co vidí a co jeho tělo vnímá při pohybu v prostoru - takže jde o celkem komplexní souhru smyslového vnímání a schopnosti adekvátně reagovat svalovou odpovědí. Vzhledem k jeho věku bude od Vás potřebovat naučit, kdy je bezpečné se pustit (po dosažení maximalního bodu zhoupnutí vzad, kdy se tělo začíná vracet vpřed) a jak bezpečně dopadat na zem (na chodidla a zhoupnout v kolenou). Vhodné bude též mu vysvětlit proč některá místa nejsou na houpání vhodná (příliš vysoko či nevhodný povrch na dopad). Při vysvětlování děti dobře reagují na příběhy o jiných dětech ("Byl jeden chlapeček..."), ideálně s doprovodným obrázkem (kde se houpal a kde ne). Důležité je pochválit dítě pokaždé, kdy správně vyhodnotí situaci a "nebezpečné" houpání vynechá. Samozřejmě to chce notnou dávku Vaši trpělivosti a ostražitost, ne vždy dostane dohoda s Vámi přednost, zvláště pokud se vyskytne něco neznámého a extra zajímavého, kde se pohoupat J

Ve školce nám řekli, že dcera špatně drží tužku taky proto, že měla málo pohybu. Je to pravda? A jak ji s tím můžeme pomoci nyní?

Všechna cvičení a pohybové hry, kdy má dítě příležitost trénovat koordinaci těla, jeho orientaci v prostoru a posilovat vhodné svalové skupiny není jen o tom, že jednou bude jezdit na kole a hrát volejbal. Často se zapomíná, že dostatkem všestranného pohybu dáváme dětem šanci na úspěšný rozjezd v jiných, důležitých oblastech každodenního života, které s pohybem zdánlivě vůbec nesouvisí. Např. když posilujeme paže a trup - posilujeme tělo i na pozdější sezení ve školní lavici - dítě s ochablými svaly se předčasně vyčerpá - lehá si na lavici, pokládá hlavu a nedává pozor. Dítě s dostatkem pohybu má i dokonalejší jemnou motoriku - snáze uvolní ruku od ramene po zápěstí, nedělá mu problém uchopit prsty správně tužku a při kreslení a psaní příliš netlačit na papír. Při cvicích na koordinaci těla v prostoru a aktivitami s míči zase pokládáme základ správné koordinaci oko-ruka - ta dětem pomůže přenést to, co vidí do pohybů ruky. Takže ano - pohybová zkušenost dítěte ovlivňuje i psaní. A jak pomoci? Na zařazení vhodných pohybových aktivit není nikdy pozdě. A konkrétně s nácvikem psaní bude mít největší zkušenost paní učitelka ve školce, která Vám doporučí různá grafomotorická cvičení, při kterých nejde o krasopis, ale právě o to, aby dítě nacvičilo takovou techniku psaní, při které se tolik neunaví a časem vydrží psát rychleji, déle a přesněji.