Čtyřletý neposeda - má ADHD?

Mám syna 4 roky. Je živý, chvíli neposedí, stále někde visí, houpe se, točí se, vydrží u toho dlouho až máme strach, zda mu ty jeho kejkle neškodí. Celkově je pohybově šikovný, ale uhlídat ho je velmi těžké...někdy mám pocit, že nás moc nevnímá. Jak poznáme, zda je či není hyperaktivní či nemá ADHD?

Vypadá to, že Váš syn vyhledává aktivity, které stimulují jeho smyslové vnímání, nejspíše vestibulární aparát (houpání, točení). Vestibulární aparát koordinuje pohyby hlavy a očí a tělesnou rovnováhu. Každé dítě potřebuje jeho optimální funkčnost pro svůj zdárný vývoj. Potíže mohou nastat, pokud je dítě málo (hyposenzitiva) či naopak více (hypersenzitivita) citlivé na podněty změn polohy hlavy a těla. U nízkého prahu citlivosti dětem dělá potíž být hlavou dolů, po schodech se drží pevně zábradlí, neradi se točí a houpou, zdají se být nemotorní a paličatí. Naopak u vysokého prahu citlivosti děti obvykle vyhledávají intenzivnější stimuly (dlouho a intenzivně se točí na kolotoči, houpou, stále se hýbou - neposedí v klidu, s něčím si stále hrají, houpou se na židli, někdy vypadají, že nemají pud sebezáchovy) Tyto intenzivní prožitky je mohou i na určitý čas uklidnit či zlepšit jejich fungování v každodenních činnostech.

Rozhodně bych doporučila návštěvu odborníka, který se problematikou smyslového vnímání zabývá.

S diagnozou ADHD (= neurovývojová porucha, porucha pozornosti s příznaky impulsivního chování a hyperaktivitou) bych byla velmi opatrná. Nemůže jí stanovit nikdo jiný než odborník, který se na tuto problematiku u dětí specializuje. Je řada kritérií, které u dítěte musí být pozitivně vyhodnoceny, aby splňovalo tuto diagnózu. Zdaleka neznamená, že každé neposedné dítě, které mívá potíže se soustředit a péče o něj je pro rodiče náročnější, musí mít zmíněnou diagnózu. Je věčná škoda, pokud rodič sám (často ze zoufalství) dítě označí za "hyperaktivní" a nepídí se dál po příčině jeho obtíží a dítě tak zůstane bez pomoci a jeho problematičnost se s ním veze a bobtná a sebedůvěra dítěte postupně mizí.

Je mnoho dětí, které jsou chytré a zvídavé a mají podobné obtíže a přitom nesplňují kriteria na žádnou konkrétní diagnózu. Jsou tedy "zdravé", ale rodič má stále pocit, že "něco" není úplně v pořádku.

Nejdůležitější pro takové dítě je vnímavý rodič. Doporučuji trávit s Vaším synem co nejvíce času, hrát si s ním, zjistit které aktivity ho baví - u který vydrží déle, a u kterých ne, které ho uklidní, které naopak rozjedou, v jakých situacích (u které činnosti, v jakém prostředí) se dokáže nejlépe soustředit, jak se chová ve společnosti dětí, atd. Pozorování si zapisujte, můžete přijít na opakující se vzorce, na aktivity uklidňující, dráždivé či na to, co dítě pravidelně zcela odmítá.

Při návštěvě odborníka může být pak toto Vaše vyhodnocení velmi cennou pomůckou a vodítkem.